úterý, 16. března 2010

První návštěva Pacificu

I když se kalendář teprve přehupuje přes první čtvrtletí, dá se skoro bezpečně říct už teď, že je Pacific nejočekávanější televizní událostí roku. Aby ne. Tahle gigantická minisérie pochází z produkce Stevena Spielberga a Toma Hankse, kteří se podíleli na podobném válečném projektu Bratrstvo neohrožených, a podle ukázek se jedná o seriál, který bude svou výpravností ještě působivější. Jestli předčí Bratrstvo i kvalitativně, ukážou až další díly, po včerejší premiéře toho prvního ale ve srovnání se svým starším bratříčkem Pacific neobstojí. Proč?

Předem upozorňuji, že soudit minisérii po prvním dílu je jak soudit film podle jeho první poloviny. Jelikož nejsem Mirka Spáčilová, tak si to nemůžu dovolit. Navíc i přes docela negativní postoj k epizodě první věřím v díly další. Ani ne tak proto, že trailery straší velkolepými obrazy, za které by se svého času nemuselo stydět ani Zachraňte vojína Ryana, jako spíš kvůli důvěře ve Spielbergovu produkci.

Seriál uvádí historickou vsuvkou Tom Hanks, který po komentáři několika archivních záběrů dává prostor skutečným veteránům a jejich monologům, vstupům tak dobře známým z Bratrstva neohrožených.  Následuje klasická expozice a tady nastávají první problémy. Chápu obsazení zpravidla neznámých tváří, jejichž přítomnost má zaručit, že divák nebude ovlivněn nějakými staršími charaktery, které herci ztvárnili. Ale popravdě je o to těžší se s některými hrdiny seznámit, typově mi navíc někteří přijdou dost podobní. Přitom na samotné představení je překvapivě málo času (nebo spíš není dobře zúžitkován), vojáci jsou okamžitě posláni do džungle a člověk - troufnu si říct - je začne rozlišovat až na samotném konci epizody.
Všechno mezi tím je z vypravěčskéhoo hlediska absolutně nefungující bloudění džunglí. Ano, výprava je místy působivá a atmosféra se jiným způsobem nastoluje jen velmi těžko, přesto by pochod po ostrově, na který jsou hlavní hrdinové vysazeni, nemusel fungovat tak epizodně. Vojáci jdou. Pak jdou jinde. Pak chvíli nejdou. A zase jdou. A nejdou ...


Je to trochu unavující. Příběh se nikam neposouvá, což by tolik nevadilo, kdyby se objevila nějaká práce s charaktery. Možná je to namlsaností z Bratrstva, ale ono se stačí podívat na jiné ko-produkce HBO (famózní John Adams, Řím ...) a zjistíte, že práce s charaktery je v těchto seriálech tím nejdůležitějším. Pacificu krom působivé koncovky prakticky chybí. Jestli je poslední pětiminutovka předvojem nápravných opatření tohoto problému, můžeme jen doufat. Jak ale píšu na začátku - ve Spielberga není důvod nevěřit, tudíž se dají čekat lepší časy. Spielbergův podpis je mimochodem na Pacificu znatelný asi stejně jako na Bratrstvu neohrožených. Některé prvky z Ryana jsou prostě tak silně zakořeněné v žánru válečného filmu, že se z nich málokdo dokáže vymanit po svém.

Úvod Pacificu na televizní obrazovky zůstává každopádně nesmělý a z vypravěčského hlediska působí dost nejistě. Doufejme, že mají scenáristé problémy jen s prvními kroky. Pacific je přece jen běh na dlouhou trať a mapuje poměrně velkou válku. Minimálně v jednom je každopádně jasno už teď: seriál je to velkolepý a nesrovnatelný s jakoukoliv jinou televizní produkcí. A pevně věřím, že na něj jednou budeme vzpomínat úplně stejně, jako dnes na Bratrstvo neohrožených.

1 komentářů: