Knižní trailer: Strážci Varadínu

Před několika týdny mě oslovil Juraj Červenák, v literární komunitě známý jako autor fantasy, ve filmové jako občasný recenzent a mimo jiné jako novinkář na ČSFD. Trochu se známe osobně, protože s náma jednou točil MovieZone FM (čemuž samozřejmě vždycky následuje pivní seance;), to ale nehrálo roli. V prosinci mu vychází nová knížka a přišel s konceptem, který je na západě celkem známý, u nás je ale naprostou novinkou. Chtěl na ní nastřihat trailer.

Ačkoliv už jsem několik trailerů pro radost (nebo na vyzkoušenou) střihal, o knižních jsem tušil, ale nikdy se s něčím takovým nesetkal. Ďuro měl naštěstí jasnou představu o výsledné podobě. Dodal mi scénář a veškeré potřebné podklady (hudbu, obrázky, grafiku obalu), takže jsem myslel, že přicházím prakticky k hotové věci. Vložit na časovou osu hudbu, naházet k ní pár obrázků (a dodělat k nim motion) + pár textů, na tom opravdu není nic složitého. Chce se říct, že s přesnými instrukcemi by to dokázal každý, kdo má alespoň základní znalosti střihu ve Final Cutu, Premiere nebo Vegas. Tak jednoduché to ale samozřejmě nebylo.

Podklady jsem dostal někdy před týdnem, na ose poskládal materiály, jak kázal scénář a nechal vychladnout mozkové závity. Návrat k dílu byl ale bolestivý, uvědomil jsem si totiž, že chybí pořádná hudba a že přechody mezi textem a obrázkovou grafikou mají ke koukatelnosti hodně daleko. Ďuro původně chtěl na začátek traileru The Hunters Prelude (původ neznám), pak si to rozmyslel a poslal mi skladbu ze soundtracku Van Helsinga, která gradovala až podezřele souběžně s příběhem scénáře. Jenže skladba měla přes dvě minuty a bylo mi jasné, že s něčím tak nudným a nedynamickým jako pohyb obrázků a pár písmenek nemůžu jít přes minutu. Což se ukázalo jako mylná domněnka, protože výsledný produkt skončil někde na minutě a čtvrt, každá další vteřina by ale byla bolestivá.

Dokonce jsem tušil, že bude potřeba alespoň dvou hudebních motivů, jeden by gradoval moc pomalu a nemohl bych si určit, v jakých momentech se budou objevovat klíčové obrázky nebo grafika - vše by bylo předurčeno tempem jedné skladby. Výběr a střih hudby byl tedy nejdůležitější, to mi bylo jasné od začátku. Vyberou se špatné skladby a trailer půjde k čertu.

Jenže při proposlouchávání se hudbou na harddisku jsem nemohl přijít na tu správnou kombinaci. Zkusil jsem jich tolik, že už si nejsem ani schopný vzpomenout na jména jednotlivých skladeb. Několikrát jsem kvůli nim všechno měnil, trápil se s přechody mezi jednotlivými motivy ...  bylo to vážně utrpení. Nad výběrem hudby a jejím komponováním do změti obrázků jsem proseděl dobrých pětadvacet hodin. Takhle dlouho mi nikdy nic netrvalo.

Ale trpělivost se vyplatila. Když se podíváte na výsledný klip:

...zjistíte, že obsahuje tři hudební motivy. Použité skladby jsou dokonce čtyři (jedna ale není slyšet, buďto z ní jsou použité jenom bubny, nebo "dojezd" - toho si lze všimnout na úplném konci při zjevení obalu): Prophecies z Two Steps from Hell, From the Abyss ze stejného alba a Infernalis, jehož původem si teď nejsem stoprocentně jistý - buďto opět to samé album, nebo Abbey Road od Immediate Music. Poslední zmíněná je použitá dvakrát za sebou - pokus, který funguje překvapivě dobře.

(Jeden z okamžiků, kdy jsem se s hudebním střihem vyloženě pral - tady jedna z jeho prvních podob)

Výběr Prophecies bylo to nejjednodušší. Skladbu jsem nedávno použil při legrační "reklamě" na tenisovou školu a věděl jsem, že je to jeden z nejlepších songů pro úvod do dramatického děje. Ďurův scénář přitom diváka uvádí do roku 1660, kdy je Evropa tak trochu v prdeli a za rohem čeká další hrozba. Ideální kombinace. Horší to bylo s druhým hudebním motivem, právě s tím jsem se pral nejdéle. Všelijaké hudební kombinace nefungovaly, přechod z ženského zpěvu v Prophecies do jakékoliv instrumentálky nepasoval, ani když jsem do něj nasamploval všelijaké bubny nebo podobné pazvuky, které vadné přechody většinou zachraňují.

Volba očividně padla na From the Abyss, která byla na prostřední motiv skvělá - rozjíždí děj a přitom už sama o sobě naprosto famózně graduje. Navázat jí na Prophecies nebylo lehké a stejně jako u druhého hudebního přechodu, i tady mám stále pocit, že tu něco vázne. Nakonec jsem si pomohl ještě jedním nastřižením bubnů z Prophecies a "slide"  efektem z naprosto jiné skladby.

Z obou hudebních přechodů - ten druhý se objevuje při nápisu "Proslulý válečník" - jsem měl hrůzu, jak se teď ukazuje, trochu zbytečně. Když se na klip dívám zpětně, obzvlášť ten druhý, kde se střihá z From the Abyss na Infernalis, zní výborně a je skoro nezpozorovatelný. V době střihu, kdy jsem ho slyšel tisíckrát za sebou, mi ale zněl hrozně a nutno podotknout, že jsem se musel poprat s dobrými dvaceti verzemi toho samého střihu, než jsem se dostal k té finální - buďto jsem prodlužoval první a zkracoval druhou skladbu, nebo naopak, nebo jsem všelijak protahoval jejich prolnutí...hotové peklo. Opakování Infernalis dvakrát za sebou pak bylo naprosto jednoduché, návaznost totožných motivů je vždycky hladká.

Jak a kde se hudba střihá, nebo jak jsou za sebou poskládané jednotlivé texty nebo obrázky s motionem, je krásně viidět na tomto obrázku, který reprezentuje časovou osu těsně před exportem:

Je na něm vidět, že drobné prostřihy vznikly i v rámci samostatných skladeb - obzvlášť Prophecies je prostřiháno na několika místech a jsou do něj vloženy ještě ustřižené bubny (z té samé skladby, jen z její jiné části). Dvakrát za sebou použité Infernalis nebyl původní záměr, k tomu jsem došel až poté, co mi Ďuro oprávněně vynadal za příliš rychlý závěr - tehdá ukázka končila někde na minutě-nula-pět. Dokončoval jsem jí po čtvrté hodině ranní a už jsem jednoduše neřešil, jak konec zní. K prodloužené podobě jsem se každopádně dohrabal.

Výsledná koláž názvu knihy je z přebalu, který mi v PSDčku Ďuro poslal. Design nápisu "Kniha první", který se do klipu vůbec nehodí, tedy není z mojí ruky, stejně tak ani "Strážci Varadínu" nebo "Dobrodružství kapitána Báthoryho". Jsou mým vlastním photoshop skillem (který je dost mizerný;) vyphotoshopované z coveru. Všechny ostatní použíté obrázky jsou rozpohybované, většina i stejnou rychlostí. Moc jsem neřešil pravidla střihu, každopádně jsou pohyby snad vždycky proti sobě, takže tu vzniká potřebná dynamika. Třeba jízda po Báthorym funguje skvěle hlavně díky parádnímu grafickému zpracování hrdiny, za to autorovi posílám vztyčené palce.

Abych všechno sjednotil, použil jsem na celý klip dost přehnanou vinětaci. Ta mi mimochodem také trvala zatraceně dlouho, protože jsem se díky dlouhému spánkovému deficitu nebyl schopný rozpomenout, jak se vinětace v After Effectech dělá (přitom je to naprosto jednoduché) a jak se jí říká anglicky, takže jsem nemohl najít ani návod. Nakonec jsem si musel dvě hodinky zdřímnout, abych si na takovou pitomost vzpomněl....

Zpětně jsem s ukázkou spokojený, ačkoliv je mi jasné, že nestojí na ničem jiném, než na skvělé hudbě a Ďurově  scénáři, kterého jsem se držel zuby-nehty. O něco podobného prý hned začali mít zájem i další autoři, tak vlastně i trochu doufám, že si střih traileru na knížku někdy zopakuju. On je to strašný voser, ale nakonec jsem si to svým způsobem užil.