Budoucnost distribuce: Blu-ray vs. VoD

Jak budeme v letech příštích nakupovat filmy?

Mluví se o tom, že Blu-ray bude poslední fyzické médium. Logický závěr. Rychlost, dostupnost i kvalita internetového připojení se stále zvyšují a tak se otevírá prostor pro VoD: službu, jejíž popularita roste raketovou rychlostí a -což je důležité- jejíž snadnost a praktičnost užívání dělá z nákupu a sledování filmu naprostou hračku. Co se týče druhé stránky, tedy archivace dat, což je stejně funkce, kterou u Blu-raye paradoxně užívá málokdo, od toho tu budou další generace harddisků a jejich flashových bratříčků (i o distribuci filmů na paměťových kartách se sem tam vede debata, to je ale slepá ulička). Budoucnost je tedy jasná: nebudou to holografické disky, co zastoupí Blu-raye, ani jiné technologické vychytávky v zápisu laserem. Filmy si budeme stahovat. Jenže proč? Nemyslete si, že v tom má prsty pouze uživatelský komfort, prim hrají také technologie a finance. Právě těm se chci věnovat.

Abychom si rozuměli, tak krátký úvod, trocha technologické hatmatilky. Teoretické rozlišení filmu (teoretické proto, že se nijak nedá změřit, pořád je to analog) je někde mezi 6k a 8k. To jsou vysoká čísla vzhledem k tomu, že Blu-ray nabízí Full HD, tedy 1920 x 1080 bodů, nebo-li 2k (bez 80ti pixelů). Jen pro srovnání, ačkoliv je vzhledem k aplikaci rozdílných kodeků v jiných datových tocích naprosto irelevantní: DVDčko je 720 x 576, tedy nějakých 0,72k. Rozdíl mezi analogovým zdrojem a jeho degradovanou digitální kopií je propastný i v případě Blu-raye, k tomu stačí velmi jednoduchá matematika. Jenže čísla nejsou všechno. Na filmy koukáme očima, ne kalkulačkou.

To je techno-úvod. Teď na krátko do světa financí. Pokud dneska chcete  odprezentovat film na Blu-rayi, musíte se řídit jistým standardem. Takže video musí být ve FullHD (720p/1080i se objevují velmi ojediněle - na prstech jedné ruky bych je spočítal), zvuk jakbysmet (i když tady se při SD mhouří očkem). To znamená, že se filmový pás musí naskenovat - většinou se to dělá ve 4k - a až z tohoto zdroje vzniknou Blu-ray a DVD. To znamená, že se 4k downscaluje na 2k a "0,72k". U nového filmu to není problém, naopak rutina, dělat se to musí. Ale co filmy starší? I katalogové tituly dejme tomu z roku 2000 mají zastaralou kopii. Ta je většinou - což pro DVD stačilo - ve 2k, je plná kompresních vad, nečistot, bývá softwarově přeostřená (DVD pak vypadalo lépe) a tak dále. Takovou kopii pro Blu-ray použít nemůžete (můžete, ale dopadne to jako tragický Gladiátor...). Takže se musí dělat kopie nová. Takže vzít analogový zdroj, naskenovat, případně vyčistit, vytvořit nový master a pak se vrátit k tvorbě Blu-raye.

Z finančního hlediska je to samozřejmě náročná operace. Stojí peníze. A to jsme u relativně nových filmů. Taková klasika, ta se musí ještě náročně restaurovat a celý proces vyjde třeba na milion dolarů. Dostat film na Blu-ray není nic snadného. A to je právě jeden z háčků, díky kterému má VoD výhodu. Video on Demand může být v různých rozlišeních a datových tocích a kvalita filmového přepisu se tu nehlídá. Neříkám, že by to bylo dobře, ale tahle situace otevírá vrátka filmům, které by se nedostaly ani na Blu-ray, ani na DVD. Studio jednoduše udělá nějakou mizernou kopii a pošle jí na VoD server. Titul bude dostupný a i to málo lidí co si méně populární film - který by se na BD a DVD vydat nevyplatilo - koupí, celou operaci zaplatí.

Otevírají se tak dveře archivním filmům, doslova tisícům disneyovek a jiným pokladům studiových trezorů, které by jinak nespatřily světlo světa. O tom se mluví hodně. Blu-ray má vysoké nároky na kvalitu a objeví se na něm spousta kvalitních a populárních filmů, nikdy ale nebude možné odprezentovat na něm podobnou nabídku jako na DVD. A už vůbec ne tu, kterou je schopné v budoucnu vytvořit Video on Demand.




To ani nemluvím o aktuálnosti. Televizní filmy, dokumenty, seriály, to všechno může na BD vycházet se zpožděním (seriály samozřejmě až na konci sezony). VoD takhle omezené není, může se aktuálně doplňovat, nemluvě o tom, že se tu snadněji inzeruje na cílové skupiny.

Takže VoD je levnější, praktičtější, rychlejší a dokáže nabídnout více. V čem se Blu-rayi ještě léta nevyrovná? Samozřejmě ve zmiňované kvalitě. Datové toky filmů na Blu-rayi se pohybují kolem 20-30Mbps, u zvuku třeba 2-5Mbps (soubor pak mívá kolem 25-38GB!). To jsou vysoké rychlosti, kterých je stěží schopná dosáhnout i kvalitní internetová přípojka. Jistě, existují takové (UPC u nás nově nabízí 100Mbps připojení...), ale je jich minimum, málokdy dosahují slibovaných výšin datového toku a hlavně jsou zatím drahé. Tedy alespoň ve většině zemí (najdou se výjimky jako Švédsko).
Internetové připojení ještě není dostupné všude a i když bude ... podívejme se do třeba pět let vzdálené budoucnosti, což je taková rozumná předpokládaná životnost Blu-raye. Opravdu budou mít domácnosti internet s rychlostí nad 30Mbps? Většina nebude.

(Jen podotýkám z vlastní zkušenosti: mám UPC o nějakých 30Mbps a skoro nikdy téhle rychlosti nedosáhnu, u přítelkyně jsem na 16Mbps od 02 -což je provider většiny českých domácností- a mám problémy i se streamem pitommého SDčka z nováckého serveru. V Americe na tom nejsou o moc lépe.)

Blu-ray nabízí ultimátní kvalitu. Může se zdát, že pouhé 2k ze zdrojového 4k resp. 6k je pramálo, jenže viděli jste někdy opravdovou projekci na velké plátno z Blu-ray disku? Na osmimetrové uhlopříčce vypadá obraz z projektoru za 80 tisíc stejně jako kinoprojekce v nějakém menším kině. Vlastně vypadá lépe, protože je zbavená nečistot, vad perforace pásu, zkratů ve zvuku, je ostřejší ...
To ani nemluvím o současných digitálních kinech. Vždyť digitální sály ve většině českých kin (v PODSTATNÉ většině) promítají ve 2k - ano, v prakticky stejném rozlišení jako má Blu-ray. Že se jedná o nekomprimované kopie? Při dnešních výkonech moderních kodeků je to úplně jedno. Ten rozdíl je nezpozorovatelný.

Tím se dostávám k zásadní myšlence tohoto pojednání. Ačkoliv semnou maniaci s kalkuačkou v ruce a extrémisté, kteří žijí v domnění, že "čím víc, tím líp", nebudou souhlasit, pravda je taková, že 2k stačí. Je to strop. Kvalita, kterou v rámci domácích projekcí léta nebude potřeba překonat. Rozlišení, které i přes podstatný rozdíl v těch "káčkách" představuje ultimátní prezentaci filmu. Vyšší rozlišení už jsou nepotřebná, maximálně narazíme v kinech na 4k. Jenže ono si lidské oko s takovým náporem vizuálních informací stejně nedovede moc dobře poradit. Ano, vyvíjejí se kamery o mnohem vyšších rozlišeních, vždycky se ale skončí u 4k projekce, 2k reprodukce doma, nebo přepisu na analogovou pětatřicítku (nebo pětasedmdesátku pro IMAXy). Dlouhá léta tomu nebude jinak.

Proč to říkám? Za a) je tu zmiňované "rozlišení lidského oka", pak je tu limitace optiky, vedle toho fakt, že momentálně instalované projektory se v kinech nebudou DLOUHÁ léta obměňoovat, stejně tak stěží budete kupovat novou televizi, když vám letos pod stromečkem přistane dvaačtyřicetipalcové FullHDčko. A tak dále. Dostali jsme se do bodu, kdy už další krok do rozlišovacích výšin není potřebný. To nejlepší máme už teď. Jen to ještě neumíme zplna využít. Vážně si někdy zkuste FullHDčko na velkém plátně.

Vracím se tedy k VoD. Právě fakt, že už se nebude v rozlišení kráčet dál, dává VoD velký prostor. Tahle služba sice neumí FullHD v BD kvalitě, ale umí ho. Už teď. Takže bude schopná nabízet nejnovější filmy v přijatelné kvalitě, stejně tak nesehnatelné filmy v kvalitě mizerné. Ale budou. Pak je tu onen faktor pohodlí, ostatně je mnohem jednodušší koupit film z pohodlí gauče pouhým stiskem tlačítka na ovladači, než se hnát do krámu, nebo čekat, než dorazí pošťačka. A hlavně je to ve všech ohledech výhodnější pro distributora a filmová studia.

Tím neříkám, že Blu-ray ze dne na den zanikne. Naopak, největší sláva ho teprve čeká na horizontu příštích několika let. Kvalitativně bude stále nejsilnější hráč, bude nabízet přidanou hodnotu v podobě nepřeberného množství bonusů a dokumentů. Navíc je tu důležité fyzické vlastnictví, které třeba mně osobně přijde velice důležité. I když už teď Blu-raye nemám kam dávat, jejich fyzickou přítomnost bych za nějaký virtuální soubor na disku (jehož životnost rozhodně není tak dlouhá) nikdy nevyměnil. Takových lidí je spousta, stejně jako lidí opačného ražení - jak jinak.
Ukázat na exemplární příklad v podobě virtuálně distribuované hudby a "skoro-smrti" CDček se přímo nabízí. S filmem to jednoho dne dopadne podobně, ačkoliv je tu mnoho faktorů, které se u hudební distribuce neobjevují (tím základním by mohl být fakt, že hudba je podstatně "mobilnější" médium).

Pointa? Jiné disky ani nic jim podobného už se neobjeví. Životnost Blu-raye by se tím paradnoxně mohla prodloužit (CDčko mezi námi také ještě léta bude), takže ještě dlouhé roky budeme kupovat filmy na plackách. Progeresivnější uživatelé ale budou už brzy přecházet na internetovou distribuci a docela věřím, že až se něco takového v použitelné podobě objeví u nás, bude služba slavit úspěch i u konzervativních českých duší.