E3: Pohyb místo válení

Mnozí z nás ten sport provozují, já mu říkám gaučing. Je to velmi složitá pohybová disciplína, vyžaduje totiž ohromnou trpělivost. Víceméně je to o tom, že si sednete na křeslo, gauč, přinejhorším židli, do ruky vezmete ovladač a zbytek zábavy necháte na starost televizi. V té nejextrémnější variantě vám ovladač v ruce zůstane a vy jím kážete dění v herní konzoli.

S Wiičkem od Nintenda se tohle dost změnilo. Člověk se ke hře musel postavit a ještě k tomu (při nejlepším) máchat rukama. Neslýchané! Jenže jak se ukázalo, běžní hráči zřejmě nebudou tak líné kůže, herní konzole od Nintenda totiž poráží veškerou konkurenci o stovky prodaných kusů denně a herní průmysl se tak během posledních roků podstatně přeměnil. Jako by se lidé najednou u her chtěli hýbat. Prosím, neberu jim to, já si zůstanu u Sixaxisu a starého dobrého joysticku.

Každopádně pokud chtějí ostatní konzole udržet krok, zřejmě musejí přijít s technologií, která - ehm - opisuje. Prostě s něčím, u čeho se také můžeme hýbat. Vedle nového PSPčka a hlavních herních novinek proto největší buzz vznikl kolem dvou motion-control technologií Microsoftu a Sony. Jedna se jmenuje Natal a druhá čert-ví-jak. Obě mají jedno společné: člověk se při jejich používání musí hýbat, aby se na displeji před ním vůbec začalo něco dít. Chcete si zahrát Tonyho Hawka? Připravte si prkno. Chcete si dát lightsaber duel? Rozcvičte si ruce, nebo si vykloubíte rameno. Počátkem letošního E3 začíná hraní her být fyzicky náročné.

To samozřejmě trochu přeháním, ale oproti starému dobrému paření na N64ce, PSXku nebo starších konzolích je to podstatná změna. Jistě, její začátky nejsou v letošním E3 ale v příchodu Wiička, jenže letos se tahle hýbací vylomenina objevila na zbývajících dvou systémech, čímž se dostala mezi opravdové hráče (nintenďáci prominou).

Natal od Windowsu se snaží být revoluční jak jen to jde. Je to pomalu druhá konzole, kterou člověk šoupne pod televizi a má vystaráno. Pomocí kamer a dalších senzorů systém sleduje, co zrovna děláte a aniž by k tomu potřeboval nějaký ovladač, nebo snad rukavičky se záchytnými bodíky, dokáže přesně zjistit, jak se hýbete. Nejen to, vnímá i obličejové grimasy, gesta, rozpozná hlasové příkazy, dokáže poznat, co máte za oblečení a ani bych se nedivil, kdyby vám zanedlouho začal připomínat, že máte plný močák a pravděpodobně byste si měli skočit na toaletu.
Je to jistě technologicky nejsložitější zařízení a podle prototypu předvedeného na E3 také nejméně přesné. Jenže dovede toho spousty, jen si zkuste představit ten potenciál - hry, jejichž postavy interaktivně komunikují s hráčem ("Ahoj, dneska ti to modré triko sluší, nedáme kámen-nůžky-papír?"), hlasem a gesty ovládané multimediální centrum a já nevím co ještě. K Terminátorovi a Skynetu už je to jenom pár krůčků.

Zařízení ještě nemá určené datum premiéry, takže čert ví, kdy se ho dožijeme. Až tu bude, zaručeně bude drahé, hry na něj budou podobného rázu jako na Wiičko a určitě to bude děsná bžunda. Já vám nevím, poskakovat jak magor po obýváku (který asi bude potřeba kvůli takové blbůstce přestavět) mi nepřijde jako ideální způsob trávení volného času. Ten potenciál je bez debat obrovský a z technologického hlediska je to nesmírně zajímavá věc, kterou bych si moc rád vyzkoušel. Asi jsem ale moc konzervativní, do domu bych totiž takovéhle zvířátko nepustil. Možná časem - až budu mít zpětnou projekci se čtyřmetrovou uhlopříčkou a FPSka budou vypadat "fakt hustě".

Ovladač od Sony je mnohem blíž tomu od Nintenda. Podle staronových soňáckých patentů navíc dost možná bude i podobně vypadat. Prototyp, kolem kterého Sony zjevně na poslední chvíli připravilo tiskovku, vypadal jak kouzelná hůlka těsně po včelím pigáru. Také se ale jednalo o zkušební verzi a narozdíl od zbytku podobných zařízení byl neskutečně přesný. Člověk by s ním mohl pomalu vytvářet umělecká díla. Šermování by s ním mohlo být o něco realističtější než u Nintenda (Star Wars mě na Wiičku celkem zklamalo) a vůbec - vzhledem k výkonu Playstationu 3 bude hraní graficky vymakaných her zřejmě velmi zajímavé. Počet tlačítek je na ovladači stejný jako na Sixaxisu, takže z hlediska tlačítkových kombinací nedojde k žádným změnám.

Obě zařízení jsem samozřejmě z opisování osočil trochu krátkozrace, protože je to jak říct, že Škodovka opisuje od Fordu, když dělá auto se čtyřma kolama. Je to přizpůsobení se trendům herního trhu a ty jsou jasné: pohyb v bejváku za každou cenu! Asi nejzajímavější bude sledovat Natal od Microsoftu, který v sobě bez debat skrývá digitální šelmu, důležité ale také bude, jak takové ovladače zahýbou s trhem. Teď to jen chce, aby za něco stály také hry, které je budou podporovat. Vytvářet gamesu jen proto, aby se předvedly schopnosti technologie motion-controlerů, je totiž slepá ulička.